řítit se

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [r̝iːcɪt sɛ]

dělení

[editovat]
  • ří-tit se

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • zvratné

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas řítím se řítíš se řítí se řítíme se řítíte se řítí se
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
řiť se řiťme se řiťte se
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné řítil se řítila se řítilo se řítili se řítily se řítila se
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný řítě se řítíc se řítíce se

význam

[editovat]
  1. rychle se pohybovat dolů padáním
    • Při otřesech vyvolaných zemětřesením se domy řítily jako domečky z karet.
  2. rychle se pohybovat jedním směrem po povrchu
    • Řítili se chodbou směrem k východu.

překlady

[editovat]
  1. rychle se pohybovat, uhánět

synonyma

[editovat]
  1. padat, hroutit se
  2. pádit, hnát se, uhánět

související

[editovat]

poznámky

[editovat]